Správné sušení bylin

V první řadě si tedy nasbíráme požadované byliny, z nichž pak odstraníme hmyz a trávu či jiné nežádoucí rostlinky, které se nám k tomu připletly. Poté začneme s porcováním - tím chci říct, že pokud jsme si nasbírali celé natě a potřebujeme jen listy, oddělíme je. Až budeme mít hotovo, jsou bylinky připravené k sušení. Nikdy je neomýváme, vytvořily bychom tak prostředí, které je náchylné k plesnivění.

Nikdy bylinky nesušíme na slunci, nýbrž na tmavém, teplém, suchém a dobře větraném místě. Sušíme v sítích, které jsou k tomu určené, na papíře (nikde ne na novinovém) nebo ve svazku, který někam zavěsíme. Teplota, při které se bylinky budou sušit, by neměla přesáhnout 45°C, některé ale vyžadují i nižší teploty.

Během sušení se může stát, že rostlinka ztratí barvu (ta se ale během přípravy vrátí) či svou vůni (např. máta), některé jsou naopak díky sušení aromatičtější (např. šalvěj). Čím rychleji je bylinka usušena, tím voňavější bude. Pokud ji během sušení párkrát obrátíte, usuší se rychleji.

A jak poznáme, že je bylinka doopravdy pořádně usušená? Jde lehce lámat, má pokroucené listy a šustí :) pokud si nejsme jistí, můžeme kousek odebrat a zavřít jej do igelitového sáčku. Pokud se po několika hodinách zevnitř neorosí, bylinka je usušena.

Pokud sušíme kořeny, děláme to nejlépe v troubě za občasného obracení v 50-60°C.

Bylinky skladujeme nejlépe v plechových nádobách nebo nádobách z tmavého skla. Moc se nedoporučují plátěné pytlíčky, protože byliny pak ztrácejí své aroma a navíc nejsou chráněny před vlhkostí. Nikdy nenecháváme nádobu se sušenými bylinkami na světlém místě, vždy raději ve tmě. Květ bychom měli spotřebovat do jednoho roku, ostatní části rostliny vydrží až dva roky.

Tak tím článek ukončíme, doufám, že jste se dozvěděli něco nového, co případně i využijete v praxi :D Při přípravě článku mě dost překvapilo, že plátěné pytlíčky nejsou na skladování vhodné, ale už jsem se nedozvěděla, jak je to s papírovými, tak kdyby někdo věděl, napište do komentářů :)